Obec Leogang se nachází v okrese Zell am See, v rakouské spolkové zemi Salcbursko. Má asi 3 100 obyvatel, rozlohu 91 kilometrů čtverečních a leží v nadmořské výšce 788 metrů. Obec se rozkládá v Pinzgau, mezi pohořím Leoganger Steinbergen a Kitzbühelskými Alpami. Najdete ho severozápadně od vrcholku Schulterbachhöhe, u toku Leoganger Arche. Mezi jeho místní části patří Berg, Ecking, Gießen a Hirnreit.
Z roku 930 pochází první písemná zmínka o obci. V té době bylo místo nazýváno "Liuganga", což bylo jméno noricko-keltského původu a znamenalo "tekoucí voda". V roce 1248 bylo poprvé použito v dokumentu jako místní jméno Leugange. Místní kostel byla poprvé zmíněn v roce 1323 a roku 1490 byl postaven gotický kostel. Jeho věž stojí ještě dnes. V 16. století se v obci a jejím okolí aktivně provozovala těžba. V 18. století muselo opustit své domovy díky vyhnání protestantů 287 obyvatel. Emigrovali především do Východního Pruska a byla to asi jednu pětina všech místních obyvatel.
Z roku 1740 pochází zmínka o jednotřídní farní škole, v roce 1745 byl postaven barokní farní kostel. V roce 1831 byla pozastavena těžba a hutní činnost, po dosažení vrcholného období v těžbě mědi. V roce 1850 se stal Leogang poprvé samostatnou obcí s 1225 obyvateli a pěti místními částmi, a o devět let byl povýšen na farnost.
Ve stejném roce začala obnova těžby niklu a kobaltu, která trvala asi 20 let. Během první světové války pak padlo mnoho místních obyvatel. Mnoho se jich od té doby také pohřešuje. O několik let později, v roce 1938, začal Leogangu s těžbou magnezitu, která byla provozován až do roku 1970. Během druhé světové války opět padla spousta místních. Obecní erb byl obci propůjčen roku 1972.